Roubování okurek
Roubování okurek – proč vlastně roubovat okurky? Rostliny okurek ve sklenících jsou často poškozovány patogeny, které napadají kořeny a způsobují vadnutí či úhyn celých rostlin. Nejčastější jsou houby z rodů Fusarium (nejčastěji F. solani a F. oxysporum) a Pythium (nejčastěji P. aphanidermatum), které způsobují destrukci kořenů nebo kořenových krčků. Dále pak houba Sclerotinia sclerotiorum, pro kterou je typická tvorba bílých vatovitých chomáčků hustého mycelia na kterékoliv nadzemní části rostlin.
Ochrana okurek roubováním
Možností ochrany je roubování okurek na odolné podnože, které mají podstatně vyvinutější a k fuzariózám rezistentní kořenový systém. Robustní kořeny tykve pronikají hluboko do půdy, kde snadněji nacházejí vodu a živiny. Roubované okurky tak rostou bujně a vitálně – oproti pravokořenným rostlinám navíc po výsadbě rychleji i plodí. Roubované rostliny také lépe snáší nevyrovnanou závlahu i chladnější podmínky. Díky tomu můžeme prodloužit dobu vegetace ve skleníku a dosáhnout tak vyšších výnosů.
Podnože pro roubování okurek
Tykev Sprinter F1
Tykev Sprinter F1
Tykev Sprinter F1 pro roubování okurek je mezidruhový hybrid druhů Cucurbita maxima a Cucurbita moschata, typ schintosa. Je vhodná pro roubování okurek i melounů. V porovnání s tykví fíkolistou má tenčí a dužnatější stonek, což zvyšuje úspěšnost roubování. Naroubovaná rostlina dobře odolává fuzariovému vadnutí i stresům prostředí.
Tykev Fíkolistá
Tykev Fíkolistá (lat. Cucurbita ficifolia C. Bouche) pro roubování okurek je podnož pro skleníkové okurky s mohutným kořenovým systémem. Tykev je také rezistentní k fuzariovému vadnutí. Roubovanci vykazují vysokou toleranci k chladu a méně vyrovnané závlaze. Podnož má velmi dobrou afinitu (přijatelnost) k většině pěstovaných odrůd. Všechny námi nabízené odrůdy skleníkových okurek byly na afinitu testovány.
Co budeme k roubování potřebovat?
- Odrůdu vhodnou k roubování (dále označena jako roub),
- podnož,
- klipsy k roubování rajčat a paprik,
- vysokoprocentní líh na dezinfekci nástrojů,
- velmi ostrý nůž, žiletku nebo skalpel.
Výsevem to začíná
Osivo okurek sejeme o 5 až 7 dnů dříve než osivo tykve, neboť každý druh má jinak rychlý vývoj rostliny. Pro roubování potřebujeme, aby měly oba stonky co možná nejpodobnější průměr. Vývoj rostlin však závisí na okolní teplotě, vlastnostech substrátu i kvalitě osiva.
Roubování většího množství rostlin
Pokud plánujeme roubovat větší množství rostlin, doporučujeme udělat si zkoušku na několika semenech z konkrétního osiva. Vysejte osivo tykve i okurky ve stejný termín a sledujte jejich vývoj – zaznamenejte si, jakmile bude mít stonek tykve optimální průměr pro roubování. Následně sledujte vývoj okurky – až bude mít optimální průměr, rozdíl dnů Vám ukáže, s jakým předstihem před tykví okurku sít.
Pro výsev doporučujeme použít hrubý agroperlit. Okurky pro roubování sejeme mělčeji než na záhon – jinak by se mohlo stát, že by měly jen velmi krátký stonek, který by nešel naroubovat.
Čas roubovat
Pro roubování okurek použijeme metodu tzv. ablaktace. Při této metodě se roub odděluje od „svých“ kořenů až ve chvíli, kdy je pevně srostlý s podnoží. V květináči jsou vedle sebe spojená rostlinka okurky nebo melounu a podnože až do doby srůstu.
Kdy roubujeme?
Roubujeme ve fázi děložních lístků, kdy pravé listy začínají být viditelné. Doporučujeme roubovat mimo přímé sluneční záření, aby klíčenci zbytečně nepřicházely o potřebnou vláhu. Před každým řezem doporučujeme vydesinfikovat nůž v lihu a jeho zbytky z něj osušit.
Jak na to
Klíčence podnože (tykve) opatrně vyjmeme z agroperlitu. Stonek (neboli hypokotyl) nařízneme šikmým řezem, vedeným odshora dolů a to přibližně do dvou třetin průměru stonku. Na rozdíl od rajčat a paprik nic neodřezáváme úplně! S nožem pracujeme pomalu, neboť dužnaté stonky lze lehce přeříznout.
Klíčence okurky lehce vytáhneme z agroperlitu – opět nařízneme do dvou třetin síly stonku. Tentokrát řez vedeme v opačném směru, tedy směrem od kořenů nahoru. Je však důležité řezat pod stejným úhlem, aby se do sebe rostliny v místě ran dobře zapadly.
Opatrně do sebe obě rostliny v místě roubu zasuneme.
Následně je v požadované pozici zafixujeme roubovacím klipsem.
Přesazení
Společně pak přesadíme do květináče nebo sadbovače. Použijeme kvalitní zahradnický substrát, který je pro další vývoj rostlin velmi důležitý. Dbáme na to, abychom při přesazování nenarušily vzájemnou pozici rostlin – vždy tedy roub po zasazení překontrolujeme. Doporučujeme také zakrátit děložní lístky tykve, aby naroubované okurce nestínily.
Ihned po naroubování
Již naroubované rostliny pak rychle přemístíme do připraveného „skleníku“ s vysokou vzdušnou vlhkostí, kde zůstanou po dobu 10 dnů. Ideální je box z čirého plastu nebo dostatečně velká nádoba přikrytá průhledným igelitovým pytlem. Před přikrytím všechny rostliny navlhčíme mlhou z rozprašovače. S rostlinami pracujte opatrně, aby se místa roubování nepohnula.
Optimální teplota a vlhkost
Udržujeme teplotu kolem 20 °C a dostatek světla. Okurkám, na rozdíl od rajčat a paprik, není třeba přisvětlovat – pro úspěšné spojení roubovaných částí je nejdůležitější dostatečná vzdušná vlhkost. Po dobu těchto 10 dnů ale chráníme skleník před přímým slunečním zářením. Pravidelně kontrolujeme vývoj rostlin a udržujeme vysokou vlhkost prostředí. Rostliny se při dodržení těchto podmínek rychle zotaví. Přesto je třeba počítat s tím, že oproti neroubovaným rostlinám nabere sadba ztrátu v růstu. Tu ale po výsadbě rychle dožene díky silnějšímu kořenovému systému.
10 dní udržujeme vysokou vzdušnou vlhkost a dostatek světla.
Až začnou opět růst
Jakmile začnou listy opět růst, opatrně nožem odřízneme stonek tykve. Provedeme tak těsně nad roubem a zároveň pod děložními lístky tykve. Tím bude veškerá energie rostliny směřována do růstu okurky.
Po dalších 7 až 10 dnech od tohoto zákroku odřízneme kořeny okurky – tentokrát těsně pod místem roubování. Z okurky tedy zbude část nad roubem, z tykve pouze pod roubem. V této fázi většinou již klips není potřeba a mohl by „škrtit“ stonky. Proto jej zavčas odstraňte.
Příprava na sadbu
Následně již můžeme již s rostlinami pracovat jako s běžnou sadbou. Tedy zajistíme dostatek pokud možno rovnoměrně rozprostřeného slunečního záření. Roubovací klipsy odstraníme po dokonalém srůstu roubovaného spoje – nejlépe jakmile začne pravý list roubovance narůstat. Výsadba je vhodná, jakmile rostliny dobře srostou a mají alespoň 3 až 4 pravé listy.
Před výsadbou postupně rostliny zvykáme na podmínky skleníku. Jinak hrozí zastavení růstu rostlin z důvodu teplotního šoku.
Výsadba
Při samotné výsadbě dbejte na to, aby místo roubu zůstalo alespoň 2 cm nad povrchem půdy – sazenice tedy „neutopte“ příliš hluboko.
Rostliny vysazujeme, jakmile mají 3 až 4 pravé listy. Srůst musí zůstat alespoň 2 cm nad povrchem půdy!
Naroubovaná okurka má někdy tendenci tvořit tzv. rosné kořeny, které můžou být místem průniku infekce do rostliny. Pokud se na rostlině objeví, odstraňte je ostrým a vydezinfikovaným nožem.
V průběhu vegetace je pak třeba pravidelně kontrolovat, zda odříznutý stonek tykve nemá tendenci obrůstat – růst listů tykve by ubíral energii okurce, či by ji mohl zcela zastínit.
